Prsní implantáty nejsou obvykle celoživotní záležitostí a bývá doporučováno (podle jejich typu, doporučení výrobce a ošetřujícího lékaře) je zhruba po 10 letech vyměnit i přesto, že samotné implantáty jsou v pořádku. Další příčiny reaugmentace mohou být nespokojenost s velikostí, pokleslá prsa po kojení, změna váhy, vznik kapsulární kontraktury, ruptura apod. V neposlední řadě může dojít k prasknutí či poškození implantátů.
Výměna již není zdaleka tak náročný zákrok jako první augmentace. Je prováděna také v celkové anestezii, a tudíž je nutné podstoupit předoperační vyšetření.
Při operaci je vyjmut původní implantát a následně je nahrazen novým. Operační rána je po zavedení implantátu uzavřena tak, aby vzniklé jizvy byly minimální.
Po výměně implantátu je třeba dodržovat stejný režim jako po zvětšení poprsí (nosit elastickou podprsenku, vyvarovat se fyzické zátěži a pečovat o jizvy tak, aby maximálně změkly).
Výměna implantátů probíhá někdy také v kombinaci s kapsulektomií. Jedná se o odstranění tzv. kapsuly, což je opouzdření vazivovou tkání okolo implantátu. V případě, že je tato tkáň pevná, tuhá a stlačuje implantát – hovoříme o kapsulární kontraktuře. Kapsulární kontraktura vede často ke ztvrdnutí prsu, jeho deformaci, doprovázenou bolestí Důvod vzniku kapsulární kontraktury není znám. Existují však způsoby, kterými se dá vznik kapsulace minimalizovat. Riziko vzniku kapsulace mohou eliminovat implantáty s mikrotexturovaným povrchem a uložení implantátů pod sval.
